Rozdíly mezi patentem a užitným vzorem

„Oproti užitnému vzoru představuje patent vyšší stupeň ochrany technického řešení.“

  • Způsobilost k ochraně: užitným vzorem nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti, patentem ano
  • Přihláška: u patentů je navíc vyžadována anotace
  • Řízení o přihlášce: u užitných vzorů se v prvním stádiu řízení nezkoumá, zda je předmět způsobilý k ochraně, díky tomu je řízení o přihlášce užitného vzoru pohodlnější, jednodušší a rychlejší než u patentů

  • Udělení ochrany: u užitných vzorů trvá kolem dvou až třech měsíců, u patentů 2 roky, někdy i déle

  • Délka ochrany: patentem lze chránit nejdéle 20 let, užitným vzorem pouze 10 let

  • Výše správních poplatků: přihláška patentu je mnohem nákladnější než u užitného vzoru

  • Ochrana vůči třetím osobám: u vynálezu od zveřejnění jeho přihlášky, škoda je však vymahatelná až po udělení patentu, u užitného vzoru ochrana působí a škoda je vymahatelná ode dne jeho zápisu do rejstříku užitných vzorů

Užitným vzorem lze chránit nové technické řešení, které je průmyslově využitelné a přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. 

Řízení o zápisu užitného vzoru je rychlejší než řízení o patentové přihlášce, jelikož přihláška užitného vzoru je podrobena pouze průzkumu formálních náležitostí. Na rozdíl od patentové ochrany tak k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce od podání přihlášky.

Účinky zápisu jsou stejné jako účinky patentu, ale vhledem k tomu, že úřad neprovádí průzkum novosti a překročení rámce pouhé odborné dovednosti, je postavení majitele užitného vzoru slabší, protože jeho užitný vzor může být snáze napaden majiteli starších práv. Ochrana prostřednictvím užitného vzoru je proto vhodná pro předměty nižší vynálezecké úrovně, menšího ekonomického významu a předměty s kratší životností.

V České republice užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky a dobu platnosti zápisu lze prodloužit dvakrát o 3 roky, maximální doba platnosti je tedy 10 let.

V některých zemích, jako je například Irsko či Lucembursko, se užitné vzory neudělují. Je třeba dobře zvážit, zda technické řešení postačuje chránit užitným vzorem nebo bude z nějakého důvodu lepší poskytnutí patentové ochrany. V poslední době vzniká tendence užít souběžně ochrany užitným vzorem i patentem, a to zejm. tehdy, má-li přihlašovatel na právní ochraně mimořádný zájem.

Výmaz užitného vzoru

Výmaz je možné provést na návrh kohokoliv po celou dobu platnosti užitného vzoru. Navrhovatel výmazu nemusí prokazovat právní zájem, pokud není návrh na výmaz podán po zániku užitného vzoru.

Důvody k výmazu stanovil § 17 zákona následovně:

  • a) není-li technické řešení způsobilé k ochraně,
  • b) je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,
  • c) jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.

Účinky výmazu jsou stejné, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku vůbec zapsán. Pokud se důvody výmazu netýkají celého užitného vzoru, ale pouze části, užitný vzor se vymaže jen částečně. Výmaz užitného vzoru z rejstříku lze provést i po zániku užitného vzoru, prokáže-li navrhovatel právní zájem.

Náležitostem, které musí návrh na výmaz splňovat, se věnuje § 18 zákona.

Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení. Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá. Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.

Úřad vyzve majitele užitného vzoru, aby se k návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel užitného vzoru předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení. Nevyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku. Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.

Řízení o přihlášce užitného vzoru

Řízení o přihlášce užitného vzoru probíhá na základě tak zvaného registračního principu – úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, ale nezkoumá jej z hlediska kritéria novosti a tvůrčí úrovně.

Pouze ty přihlášky, které zjevně nevyhovují podmínkám pro ochranu, budou v tomto stádiu vyřazeny. Jedná se zejména o přihlášky spadající do výluk z ochrany – uvedeny v kapitole „Předmět ochrany“.

Díky registračnímu principu dojde k zápisu přihlášky užitného vzoru do rejstříku velmi rychle – do dvou až tří měsíců od data podání – v tom se liší od řízení při podání patentové přihlášky.

Význam má především pro předměty, které jsou již připraveny k uvedení na trh – není třeba dlouhého čekání, jako je tomu při udělování patentu, pro technická řešení, která by neobstála v přísných kritériích pro vynález nebo pro rychlé zavedení výroby, která však nebude mít dlouhodobou perspektivu. Nevýhodou je křehkost monopolu užitného vzoru oproti patentu, postavení majitele je méně jisté.

Pokud bude přihláška užitného vzoru způsobilá k zápisu, Úřad vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku. Zápis bude následně oznámen ve Věstníku a poté se užitný vzor uloží ve studovně Úřadu, která je veřejně přístupná.

Podmínky ochrany

Předmět ochrany musí vyhovět mimo jiné čtyřem kritériím ochrany. První kritérium jsme již vymezili v předchozím oddíle, je jím kritérium předmětu ochrany.

Druhým kritériem je kritérium novosti.

Dle § 4 je technické řešení nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Třetím kritériem je kritérium tvůrčí úrovně.

Pro odpovídající tvůrčí úroveň se dle §1 zákona předpokládá, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. Míru této odborné dovednosti zákon nevykládá. Jako nezpůsobilá k ochraně můžeme brát ta řešení, představující pouhou změnu materiálu, aniž bychom našli jeho nové vlastnosti. Dále pak řešení, která jsou známá blízkým oborům techniky – účinky těchto řešení se považují za pouhé odborné dovednosti.

Čtvrtým kritériem je kritérium průmyslové využitelnosti.

Podle §5 zákona je technické řešení průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.