Rozdíly mezi patentem a užitným vzorem

„Oproti užitnému vzoru představuje patent vyšší stupeň ochrany technického řešení.“

  • Způsobilost k ochraně: užitným vzorem nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti, patentem ano
  • Přihláška: u patentů je navíc vyžadována anotace
  • Řízení o přihlášce: u užitných vzorů se v prvním stádiu řízení nezkoumá, zda je předmět způsobilý k ochraně, díky tomu je řízení o přihlášce užitného vzoru pohodlnější, jednodušší a rychlejší než u patentů

  • Udělení ochrany: u užitných vzorů trvá kolem dvou až třech měsíců, u patentů 2 roky, někdy i déle

  • Délka ochrany: patentem lze chránit nejdéle 20 let, užitným vzorem pouze 10 let

  • Výše správních poplatků: přihláška patentu je mnohem nákladnější než u užitného vzoru

  • Ochrana vůči třetím osobám: u vynálezu od zveřejnění jeho přihlášky, škoda je však vymahatelná až po udělení patentu, u užitného vzoru ochrana působí a škoda je vymahatelná ode dne jeho zápisu do rejstříku užitných vzorů

Užitným vzorem lze chránit nové technické řešení, které je průmyslově využitelné a přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. 

Řízení o zápisu užitného vzoru je rychlejší než řízení o patentové přihlášce, jelikož přihláška užitného vzoru je podrobena pouze průzkumu formálních náležitostí. Na rozdíl od patentové ochrany tak k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce od podání přihlášky.

Účinky zápisu jsou stejné jako účinky patentu, ale vhledem k tomu, že úřad neprovádí průzkum novosti a překročení rámce pouhé odborné dovednosti, je postavení majitele užitného vzoru slabší, protože jeho užitný vzor může být snáze napaden majiteli starších práv. Ochrana prostřednictvím užitného vzoru je proto vhodná pro předměty nižší vynálezecké úrovně, menšího ekonomického významu a předměty s kratší životností.

V České republice užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky a dobu platnosti zápisu lze prodloužit dvakrát o 3 roky, maximální doba platnosti je tedy 10 let.

V některých zemích, jako je například Irsko či Lucembursko, se užitné vzory neudělují. Je třeba dobře zvážit, zda technické řešení postačuje chránit užitným vzorem nebo bude z nějakého důvodu lepší poskytnutí patentové ochrany. V poslední době vzniká tendence užít souběžně ochrany užitným vzorem i patentem, a to zejm. tehdy, má-li přihlašovatel na právní ochraně mimořádný zájem.

Rozšíření užitného vzoru do zahraničí

Přihlašování užitného vzoru do zahraničí je obdobné jako u patentů. Jednou z možností, jak rozšířit užitný vzor do zahraničí, je prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty) – ve zkratce PCT.

Jedinou přihláškou tak lze získat ochranu ve 141 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského).

Zahraniční patentová ochrana je zcela podřízena národním právům dané země, kde je možné uplatňovat právo přednosti do jednoho roku od původního podání.

Řízení se zahajuje podáním mezinárodní přihlášky. Pro přihlašovatele z ČR je přijímacím úřadem ÚPV ČR, Evropský patentový úřad (EPO) nebo Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Mezinárodní přihláška musí obsahovat žádost, popis, alespoň jeden patentový nárok, výkresy (pokud jsou) a anotaci. Spolu s přihláškou je třeba zaplatit správní poplatky – předávací poplatek, rešeršní a mezinárodní poplatek.

Přijímací úřad ji posléze podrobí průzkumu z hlediska formálních požadavků. Po odstranění případných nedostatků bude přihlášce přiznáno datum mezinárodního podání – od tohoto okamžiku se mezinárodní přihláška pokládá za podanou ve všech členských zemích PCT. Přijímací úřad následně předá jedno vyhotovení přihlášky WIPO a další vyhotovení – tzv. rešeršní vyhotovení orgánu pro mezinárodní rešerši, který provede rešerši ve vztahu k předmětu mezinárodní přihlášky. Na základě této rešerše je pak dále zpracován písemný posudek – předběžné stanovisko k patentovatelnosti (zda přihláška vyhovuje podmínce novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti).

Zprávu o mezinárodní rešerši vyhotoví příslušný orgán ve lhůtě 3 měsíce od data, kdy od přijímacího úřadu obdržel rešeršní vyhotovení nebo 9 měsíců od data priority, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Mezinárodní úřad zveřejní přihlášku bezprostředně po uplynutí 18 měsíců po datu nejstarší uplatněné priority, případně i dříve na základě včasné žádosti přihlašovatele. Přihlašovatel může požádat o provedení tzv. mezinárodního předběžného průzkumu, na základě kterého se může lépe rozhodnout, zda bude o ochranu usilovat v rámci národní fáze.

Po ukončení mezinárodní fáze řízení může přihlašovatel pokračovat v řízení ve fázi národní před určenými národními úřady. Jejich úkolem je dokončit řízení o přihlášce, tzn. udělit národní patent či přihlášku zamítnout. Při tom postupují národní úřady v souladu s národními právními předpisy a uplatňují i svá kriteria patentovatelnosti. Přihlašovatel každému určenému úřadu dodá jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky, jakož i její překlad a zaplatí případný národní poplatek, a to nejpozději do 30 měsíců od data priority. Zákonodárství určeného státu však může stanovit tuto lhůtu delší.


Další možnost rozšíření užitného vzoru do zahraničí je na základě Evropské patentové úmluvy, v rámci které byl vytvořen systém umožňující získat na základě jediné přihlášky a jediného řízení patent buď v několika, nebo ve všech členských státech. Nejedná se ovšem o institut komunitárního práva. K vedení řízení a udělování patentů je příslušný Evropský patentový úřad v Mnichově.

Evropský patent není jednotný a nedílný, jde vlastně o jakýsi svazek národních patentů.

V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Po udělení evropského patentu musí jeho majitel provést tzv. validaci, tedy předložit překlad patentového spisu u příslušných národních úřadů. Maximální doba ochrany je stejně jako u národního patentu 20 let a ve výjimečných případech může být prodloužena (dodatková ochranná osvědčení).

Pokud jste již majitelem národního patentu či užitného vzoru, lze při jeho rozšíření do zahraničí formou evropského patentu využít práva přednosti z národní přihlášky, a to po dobu 12 měsíců od data podání první přihlášky.