Doba a účinky ochrany

Délka platnosti užitného vzoru je vymezena v § 15 zákona následovně:  

Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem.

Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky.

O prodloužení doby platnosti užitného vzoru lze požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti. Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí 4 let, Úřad prodlouží dobu platnosti zápisu užitného vzoru bez žádosti majitele užitného vzoru.

V případě odbočení je doba platnosti počítána od data podání odpovídající přihlášky vynálezu v České republice.

Maximální doba platnosti přihlášky užitného vzoru je 10 let.

Účinky ochrany vymezuje § 12 a § 13 zákona.

Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.

Práva vyplývající z patentu uděleného na základě přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonávána bez souhlasu majitele užitného vzoru. Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli užitného vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření. Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel užitného vzoru jeho právo uznal.

Řízení o přihlášce užitného vzoru

Řízení o přihlášce užitného vzoru probíhá na základě tak zvaného registračního principu – úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, ale nezkoumá jej z hlediska kritéria novosti a tvůrčí úrovně.

Pouze ty přihlášky, které zjevně nevyhovují podmínkám pro ochranu, budou v tomto stádiu vyřazeny. Jedná se zejména o přihlášky spadající do výluk z ochrany – uvedeny v kapitole „Předmět ochrany“.

Díky registračnímu principu dojde k zápisu přihlášky užitného vzoru do rejstříku velmi rychle – do dvou až tří měsíců od data podání – v tom se liší od řízení při podání patentové přihlášky.

Význam má především pro předměty, které jsou již připraveny k uvedení na trh – není třeba dlouhého čekání, jako je tomu při udělování patentu, pro technická řešení, která by neobstála v přísných kritériích pro vynález nebo pro rychlé zavedení výroby, která však nebude mít dlouhodobou perspektivu. Nevýhodou je křehkost monopolu užitného vzoru oproti patentu, postavení majitele je méně jisté.

Pokud bude přihláška užitného vzoru způsobilá k zápisu, Úřad vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku. Zápis bude následně oznámen ve Věstníku a poté se užitný vzor uloží ve studovně Úřadu, která je veřejně přístupná.

Přihláška užitného vzoru

O ochranu užitného vzoru se žádá přihláškou podanou příslušnému Úřadu. Její náležitosti upravuje § 8 zákona.

Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.

Přihláška musí obsahovat:

  • a) žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
  • b) popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
  • c) nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.

V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru. Vyhotovení přihlášky musí odpovídat jednotné formě a požadavkům, které Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Přihlášku je možné podat prostřednictvím pošty, faxem (v tomto případě musí být Úřadu do 5 ti dnů zaslán originál přihlášky) nebo osobně na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku není možné podat prostřednictvím emailu.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany jsou dle § 1 zákona technická řešení, která jsou

  • 1) nová,
  • 2) přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou
  • 3) průmyslově využitelná.

Následující paragraf téhož zákona negativně vymezuje ta řešení, která se pro účely ochrany vylučují.

Jsou jimi:

  • a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • b) pouhé vnější úpravy výrobků,
  • c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • d) programy počítačů,
  • e) pouhé uvedení informace.

Dále podle § 3 zákona užitnými vzory nelze chránit:

  • a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Původcem užitného vzoru může být pouze osoba fyzická či její právní nástupce – osoba fyzická nebo osoba právnická. Za původce je považován ten, který užitný vzor vytvořil vlastní tvořivou prací – z tohoto důvodu se jím nemůže stát právnická osoba.

Původci na ochranu užitného vzoru vzniká několik práv – právo na původcovství, právo přihlásit užitný vzor k ochraně a právo převodu přihlášky na jinou osobu. Původců může být více – vztahy mezi nimi se řídí ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví.