Přihlašování užitného vzoru do zahraničí je obdobné jako u patentů. Jednou z možností, jak rozšířit užitný vzor do zahraničí, je prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty) – ve zkratce PCT.
Jedinou přihláškou tak lze získat ochranu ve 141 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského).
Zahraniční patentová ochrana je zcela podřízena národním právům dané země, kde je možné uplatňovat právo přednosti do jednoho roku od původního podání.
Řízení se zahajuje podáním mezinárodní přihlášky. Pro přihlašovatele z ČR je přijímacím úřadem ÚPV ČR, Evropský patentový úřad (EPO) nebo Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Mezinárodní přihláška musí obsahovat žádost, popis, alespoň jeden patentový nárok, výkresy (pokud jsou) a anotaci. Spolu s přihláškou je třeba zaplatit správní poplatky – předávací poplatek, rešeršní a mezinárodní poplatek.
Přijímací úřad ji posléze podrobí průzkumu z hlediska formálních požadavků. Po odstranění případných nedostatků bude přihlášce přiznáno datum mezinárodního podání – od tohoto okamžiku se mezinárodní přihláška pokládá za podanou ve všech členských zemích PCT. Přijímací úřad následně předá jedno vyhotovení přihlášky WIPO a další vyhotovení – tzv. rešeršní vyhotovení orgánu pro mezinárodní rešerši, který provede rešerši ve vztahu k předmětu mezinárodní přihlášky. Na základě této rešerše je pak dále zpracován písemný posudek – předběžné stanovisko k patentovatelnosti (zda přihláška vyhovuje podmínce novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti).
Zprávu o mezinárodní rešerši vyhotoví příslušný orgán ve lhůtě 3 měsíce od data, kdy od přijímacího úřadu obdržel rešeršní vyhotovení nebo 9 měsíců od data priority, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Mezinárodní úřad zveřejní přihlášku bezprostředně po uplynutí 18 měsíců po datu nejstarší uplatněné priority, případně i dříve na základě včasné žádosti přihlašovatele. Přihlašovatel může požádat o provedení tzv. mezinárodního předběžného průzkumu, na základě kterého se může lépe rozhodnout, zda bude o ochranu usilovat v rámci národní fáze.
Po ukončení mezinárodní fáze řízení může přihlašovatel pokračovat v řízení ve fázi národní před určenými národními úřady. Jejich úkolem je dokončit řízení o přihlášce, tzn. udělit národní patent či přihlášku zamítnout. Při tom postupují národní úřady v souladu s národními právními předpisy a uplatňují i svá kriteria patentovatelnosti. Přihlašovatel každému určenému úřadu dodá jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky, jakož i její překlad a zaplatí případný národní poplatek, a to nejpozději do 30 měsíců od data priority. Zákonodárství určeného státu však může stanovit tuto lhůtu delší.
Další možnost rozšíření užitného vzoru do zahraničí je na základě Evropské patentové úmluvy, v rámci které byl vytvořen systém umožňující získat na základě jediné přihlášky a jediného řízení patent buď v několika, nebo ve všech členských státech. Nejedná se ovšem o institut komunitárního práva. K vedení řízení a udělování patentů je příslušný Evropský patentový úřad v Mnichově.
Evropský patent není jednotný a nedílný, jde vlastně o jakýsi svazek národních patentů.
V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Po udělení evropského patentu musí jeho majitel provést tzv. validaci, tedy předložit překlad patentového spisu u příslušných národních úřadů. Maximální doba ochrany je stejně jako u národního patentu 20 let a ve výjimečných případech může být prodloužena (dodatková ochranná osvědčení).
Pokud jste již majitelem národního patentu či užitného vzoru, lze při jeho rozšíření do zahraničí formou evropského patentu využít práva přednosti z národní přihlášky, a to po dobu 12 měsíců od data podání první přihlášky.