Štítek: odborná dovednost

Publikováno

Rozdíly mezi patentem a užitným vzorem

„Oproti užitnému vzoru představuje patent vyšší stupeň ochrany technického řešení.“

  • Způsobilost k ochraně: užitným vzorem nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti, patentem ano
  • Přihláška: u patentů je navíc vyžadována anotace
  • Řízení o přihlášce: u užitných vzorů se v prvním stádiu řízení nezkoumá, zda je předmět způsobilý k ochraně, díky tomu je řízení o přihlášce užitného vzoru pohodlnější, jednodušší a rychlejší než u patentů

  • Udělení ochrany: u užitných vzorů trvá kolem dvou až třech měsíců, u patentů 2 roky, někdy i déle

  • Délka ochrany: patentem lze chránit nejdéle 20 let, užitným vzorem pouze 10 let

  • Výše správních poplatků: přihláška patentu je mnohem nákladnější než u užitného vzoru

  • Ochrana vůči třetím osobám: u vynálezu od zveřejnění jeho přihlášky, škoda je však vymahatelná až po udělení patentu, u užitného vzoru ochrana působí a škoda je vymahatelná ode dne jeho zápisu do rejstříku užitných vzorů

Užitným vzorem lze chránit nové technické řešení, které je průmyslově využitelné a přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. 

Řízení o zápisu užitného vzoru je rychlejší než řízení o patentové přihlášce, jelikož přihláška užitného vzoru je podrobena pouze průzkumu formálních náležitostí. Na rozdíl od patentové ochrany tak k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce od podání přihlášky.

Účinky zápisu jsou stejné jako účinky patentu, ale vhledem k tomu, že úřad neprovádí průzkum novosti a překročení rámce pouhé odborné dovednosti, je postavení majitele užitného vzoru slabší, protože jeho užitný vzor může být snáze napaden majiteli starších práv. Ochrana prostřednictvím užitného vzoru je proto vhodná pro předměty nižší vynálezecké úrovně, menšího ekonomického významu a předměty s kratší životností.

V České republice užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky a dobu platnosti zápisu lze prodloužit dvakrát o 3 roky, maximální doba platnosti je tedy 10 let.

V některých zemích, jako je například Irsko či Lucembursko, se užitné vzory neudělují. Je třeba dobře zvážit, zda technické řešení postačuje chránit užitným vzorem nebo bude z nějakého důvodu lepší poskytnutí patentové ochrany. V poslední době vzniká tendence užít souběžně ochrany užitným vzorem i patentem, a to zejm. tehdy, má-li přihlašovatel na právní ochraně mimořádný zájem.

Publikováno

Podmínky ochrany

Předmět ochrany musí vyhovět mimo jiné čtyřem kritériím ochrany. První kritérium jsme již vymezili v předchozím oddíle, je jím kritérium předmětu ochrany.

Druhým kritériem je kritérium novosti.

Dle § 4 je technické řešení nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Třetím kritériem je kritérium tvůrčí úrovně.

Pro odpovídající tvůrčí úroveň se dle §1 zákona předpokládá, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. Míru této odborné dovednosti zákon nevykládá. Jako nezpůsobilá k ochraně můžeme brát ta řešení, představující pouhou změnu materiálu, aniž bychom našli jeho nové vlastnosti. Dále pak řešení, která jsou známá blízkým oborům techniky – účinky těchto řešení se považují za pouhé odborné dovednosti.

Čtvrtým kritériem je kritérium průmyslové využitelnosti.

Podle §5 zákona je technické řešení průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.

Publikováno

Předmět ochrany

Předmětem ochrany jsou dle § 1 zákona technická řešení, která jsou

  • 1) nová,
  • 2) přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou
  • 3) průmyslově využitelná.

Následující paragraf téhož zákona negativně vymezuje ta řešení, která se pro účely ochrany vylučují.

Jsou jimi:

  • a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • b) pouhé vnější úpravy výrobků,
  • c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • d) programy počítačů,
  • e) pouhé uvedení informace.

Dále podle § 3 zákona užitnými vzory nelze chránit:

  • a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Původcem užitného vzoru může být pouze osoba fyzická či její právní nástupce – osoba fyzická nebo osoba právnická. Za původce je považován ten, který užitný vzor vytvořil vlastní tvořivou prací – z tohoto důvodu se jím nemůže stát právnická osoba.

Původci na ochranu užitného vzoru vzniká několik práv – právo na původcovství, právo přihlásit užitný vzor k ochraně a právo převodu přihlášky na jinou osobu. Původců může být více – vztahy mezi nimi se řídí ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví.