Správní poplatky

Výčet základních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví:

Za podání přihlášky užitného vzoru 1000 Kč
–    pokud je přihlašovatelem výlučně původce(i) 500 Kč
Za podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru
–    poprvé o tři roky 6000 Kč
–    podruhé o tři roky 6000 Kč

Rozdíly mezi patentem a užitným vzorem

„Oproti užitnému vzoru představuje patent vyšší stupeň ochrany technického řešení.“

  • Způsobilost k ochraně: užitným vzorem nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti, patentem ano
  • Přihláška: u patentů je navíc vyžadována anotace
  • Řízení o přihlášce: u užitných vzorů se v prvním stádiu řízení nezkoumá, zda je předmět způsobilý k ochraně, díky tomu je řízení o přihlášce užitného vzoru pohodlnější, jednodušší a rychlejší než u patentů

  • Udělení ochrany: u užitných vzorů trvá kolem dvou až třech měsíců, u patentů 2 roky, někdy i déle

  • Délka ochrany: patentem lze chránit nejdéle 20 let, užitným vzorem pouze 10 let

  • Výše správních poplatků: přihláška patentu je mnohem nákladnější než u užitného vzoru

  • Ochrana vůči třetím osobám: u vynálezu od zveřejnění jeho přihlášky, škoda je však vymahatelná až po udělení patentu, u užitného vzoru ochrana působí a škoda je vymahatelná ode dne jeho zápisu do rejstříku užitných vzorů

Užitným vzorem lze chránit nové technické řešení, které je průmyslově využitelné a přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. 

Řízení o zápisu užitného vzoru je rychlejší než řízení o patentové přihlášce, jelikož přihláška užitného vzoru je podrobena pouze průzkumu formálních náležitostí. Na rozdíl od patentové ochrany tak k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce od podání přihlášky.

Účinky zápisu jsou stejné jako účinky patentu, ale vhledem k tomu, že úřad neprovádí průzkum novosti a překročení rámce pouhé odborné dovednosti, je postavení majitele užitného vzoru slabší, protože jeho užitný vzor může být snáze napaden majiteli starších práv. Ochrana prostřednictvím užitného vzoru je proto vhodná pro předměty nižší vynálezecké úrovně, menšího ekonomického významu a předměty s kratší životností.

V České republice užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky a dobu platnosti zápisu lze prodloužit dvakrát o 3 roky, maximální doba platnosti je tedy 10 let.

V některých zemích, jako je například Irsko či Lucembursko, se užitné vzory neudělují. Je třeba dobře zvážit, zda technické řešení postačuje chránit užitným vzorem nebo bude z nějakého důvodu lepší poskytnutí patentové ochrany. V poslední době vzniká tendence užít souběžně ochrany užitným vzorem i patentem, a to zejm. tehdy, má-li přihlašovatel na právní ochraně mimořádný zájem.

Užitné vzory v Evropě

Některé evropské státy mají pro užitný vzor jiné názvy – např. Francie má osvědčení užitečnosti, Nizozemsko patent s kratší dobou platnosti. Naopak některé státy – například Velká Británie, k zavedení institutu ochrany užitného vzoru ještě nedospěly.

Díky tomu, že dosud neexistuje jednotná mezinárodní konvence, která by institut ochrany užitných vzorů nějak harmonizovala, obsahují jednotlivé národní úpravy mnoho rozdílů.

V následující tabulce jsou vypsány evropské země používající institut právní ochrany užitných vzorů, jejich názvy, délka ochrany užitného vzoru a rok vzniku právní úpravy.

stát

právně upraveno od roku

délka ochrany

název

Česká republika

1992

10 let

užitný vzor (Utility Model)

Belgie

1987

6 let

Short Term Patent (patent s kratší dobou platnosti)

Bělorusko

1997

8 let

užitný vzor

Bulharsko

1993

10 let

užitný vzor

Dánsko

1991

10 let

užitný vzor

Finsko

1993

10 let

užitný vzor

Francie

1968

6 let

Utility Certificate (osvědčení užitečnosti)

Irsko

1992

10 let

Short Term Patent (patent s kratší dobou platnosti)

Itálie

1934

10 let

užitný vzor

Maďarsko

1992

10 let

užitný vzor

Německo

1891

10 let

Gebrauchsmuster

Nizozemsko

1995

6 let

Short Term Patent (patent s kratší dobou platnosti)

Polsko

1924

10 let

užitný vzor

Portugalsko

1940

15 let

užitný vzor

Rakousko

1994

10 let

užitný vzor

Rusko

1992

8 let

užitný vzor

Řecko

1988

7 let

užitný vzor

Slovensko

1992

10 let

užitný vzor

Španělsko

1929

10 let

užitný vzor

Ukrajina

1993

8 let

užitný vzor

Přihláška užitného vzoru

O ochranu užitného vzoru se žádá přihláškou podanou příslušnému Úřadu. Její náležitosti upravuje § 8 zákona.

Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.

Přihláška musí obsahovat:

  • a) žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
  • b) popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
  • c) nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.

V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru. Vyhotovení přihlášky musí odpovídat jednotné formě a požadavkům, které Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Přihlášku je možné podat prostřednictvím pošty, faxem (v tomto případě musí být Úřadu do 5 ti dnů zaslán originál přihlášky) nebo osobně na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku není možné podat prostřednictvím emailu.

Podmínky ochrany

Předmět ochrany musí vyhovět mimo jiné čtyřem kritériím ochrany. První kritérium jsme již vymezili v předchozím oddíle, je jím kritérium předmětu ochrany.

Druhým kritériem je kritérium novosti.

Dle § 4 je technické řešení nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Třetím kritériem je kritérium tvůrčí úrovně.

Pro odpovídající tvůrčí úroveň se dle §1 zákona předpokládá, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. Míru této odborné dovednosti zákon nevykládá. Jako nezpůsobilá k ochraně můžeme brát ta řešení, představující pouhou změnu materiálu, aniž bychom našli jeho nové vlastnosti. Dále pak řešení, která jsou známá blízkým oborům techniky – účinky těchto řešení se považují za pouhé odborné dovednosti.

Čtvrtým kritériem je kritérium průmyslové využitelnosti.

Podle §5 zákona je technické řešení průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany jsou dle § 1 zákona technická řešení, která jsou

  • 1) nová,
  • 2) přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou
  • 3) průmyslově využitelná.

Následující paragraf téhož zákona negativně vymezuje ta řešení, která se pro účely ochrany vylučují.

Jsou jimi:

  • a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • b) pouhé vnější úpravy výrobků,
  • c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • d) programy počítačů,
  • e) pouhé uvedení informace.

Dále podle § 3 zákona užitnými vzory nelze chránit:

  • a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Původcem užitného vzoru může být pouze osoba fyzická či její právní nástupce – osoba fyzická nebo osoba právnická. Za původce je považován ten, který užitný vzor vytvořil vlastní tvořivou prací – z tohoto důvodu se jím nemůže stát právnická osoba.

Původci na ochranu užitného vzoru vzniká několik práv – právo na původcovství, právo přihlásit užitný vzor k ochraně a právo převodu přihlášky na jinou osobu. Původců může být více – vztahy mezi nimi se řídí ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví.

K historii užitného vzoru

Institut právní ochrany užitných vzorů je znám již od roku 1891, kdy byl v Německu přijat první zákon o užitných vzorech. Důvodem k přijetí byla skutečnost, že ani jeden z do této doby přijatých zákonů, tj. zákon o vzorech a modelech z roku 1876 a patentový zákon z roku 1877, dostatečně nepokrýval potřeby tehdejší ekonomiky.

Délka praxe s tímto institutem v Československu a následně České republice přesahuje období dvaceti let. Užitný vzor se stal významným nástrojem na poli ochrany technických řešení. Přijetí patentového zákona roku 1990 znamenalo přechod k tržní ekonomice také v oblasti průmyslových práv. Postupným přijetím dalších zákonů upravujících tuto problematiku se systém průmyslových práv stal rovnocenným se systémem v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou.

Samotná právní úprava užitných vzorů je zakotvena v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, dále jen zákon. Tento zákon odkazuje v mnohých svých ustanoveních na zákon patentový.

Služby patentového zástupce

Právo duševního vlastnictví představuje složitou a širokou oblast a pro vyřizování konkrétních požadavků se vždy doporučuje poradit se s odborníky. Je třeba pamatovat na to, že především v případě patentů je znění popisu vynálezu důležité a určuje rozsah ochrany a skutečnou hodnotu duševního vlastnictví.

Úspora nákladů v podobě nevyhledání odborné rady se později může ukázat jako šetření na nepravém místě. Často je také třeba činit rozhodnutí, která mohou mít závažný obchodní a investiční dopad. Hlavní specializací advokátní a patentové kanceláře DANĚK & PARTNERS jsou právní služby v oblasti ochrany vynálezů technických řešení a zlepšovacích návrhů včetně řízení o udělení patentu, což zahrnuje patentové rešerše, přípravy, podání a řízení ve věci patentových přihlášek pro národní, regionální i mezinárodní úřady.

Naše společnost disponuje odborníky, kteří mají zkušenosti z mnoha různých oborů a mohou asistovat našim klientům v právní ochraně jejich intelektuálního vlastnictví. Poskytujeme komplexní právní služby v oblasti práva duševního vlastnictví, tedy zejména v právu patentovém, známkovém, designovém a rovněž v oblasti práva autorského a práva nekalosoutěžního. Kombinací znalostí techniky a právní problematiky poskytujeme pevnou a komplexní ochranu Vašich průmyslových práv a jsme schopni navrhnout další možnosti Vašeho podnikání. Naše kancelář sjednocuje oblasti vědy, podnikání a práva tak, aby mohla poskytnout hodnotné služby na profesionální úrovni.

Máme také zkušenosti s patentovou ochranou v zahraničí. Prostřednictvím široké sítě přidružených spolupracujících patentových a advokátních kanceláří po celém světě jsme schopni okamžitě zajistit potřeby a zájmy našich klientů i v mezinárodním měřítku. Zajišťujeme mezinárodní řízení o patentových přihláškách a právní ochranu patentů kdekoli na světě.  Při poskytování našich služeb spolupracujeme rovněž s dalšími externími odborníky, zejména se soudními znalci, překladateli a daňovými poradci. Budeme s Vámi úzce spolupracovat na tvorbě optimální ochranné strategie Vašich práv v přijatelných cenových relacích. Tyto služby zahrnují poradenství a konzultace týkající se použití národního a mezinárodního průmyslového práva a zkušeností. Naše kancelář Vám pomůže v maximální zákonem stanovené míře zajistit výlučnou ochranu průmyslových práv a práv k duševnímu vlastnictví v naší republice i v zahraničí. Služby poskytujeme včeském, anglickém, ruském a německém jazyce pro českou i zahraniční klientelu.


Daněk & Partners, advokátní a patentová kancelář

Vynález s.r.o.