Informační portál z oblasti patentového práva
Výčet základních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví:
| Za podání přihlášky užitného vzoru | 1000 Kč |
| – pokud je přihlašovatelem výlučně původce(i) | 500 Kč |
| Za podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru | |
| – poprvé o tři roky | 6000 Kč |
| – podruhé o tři roky | 6000 Kč |
Přihlašování užitného vzoru do zahraničí je obdobné jako u patentů. Jednou z možností, jak rozšířit užitný vzor do zahraničí, je prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty) – ve zkratce PCT.
Jedinou přihláškou tak lze získat ochranu ve 141 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského).
Zahraniční patentová ochrana je zcela podřízena národním právům dané země, kde je možné uplatňovat právo přednosti do jednoho roku od původního podání.
Řízení se zahajuje podáním mezinárodní přihlášky. Pro přihlašovatele z ČR je přijímacím úřadem ÚPV ČR, Evropský patentový úřad (EPO) nebo Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Mezinárodní přihláška musí obsahovat žádost, popis, alespoň jeden patentový nárok, výkresy (pokud jsou) a anotaci. Spolu s přihláškou je třeba zaplatit správní poplatky – předávací poplatek, rešeršní a mezinárodní poplatek.
Přijímací úřad ji posléze podrobí průzkumu z hlediska formálních požadavků. Po odstranění případných nedostatků bude přihlášce přiznáno datum mezinárodního podání – od tohoto okamžiku se mezinárodní přihláška pokládá za podanou ve všech členských zemích PCT. Přijímací úřad následně předá jedno vyhotovení přihlášky WIPO a další vyhotovení – tzv. rešeršní vyhotovení orgánu pro mezinárodní rešerši, který provede rešerši ve vztahu k předmětu mezinárodní přihlášky. Na základě této rešerše je pak dále zpracován písemný posudek – předběžné stanovisko k patentovatelnosti (zda přihláška vyhovuje podmínce novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti).
Zprávu o mezinárodní rešerši vyhotoví příslušný orgán ve lhůtě 3 měsíce od data, kdy od přijímacího úřadu obdržel rešeršní vyhotovení nebo 9 měsíců od data priority, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Mezinárodní úřad zveřejní přihlášku bezprostředně po uplynutí 18 měsíců po datu nejstarší uplatněné priority, případně i dříve na základě včasné žádosti přihlašovatele. Přihlašovatel může požádat o provedení tzv. mezinárodního předběžného průzkumu, na základě kterého se může lépe rozhodnout, zda bude o ochranu usilovat v rámci národní fáze.
Po ukončení mezinárodní fáze řízení může přihlašovatel pokračovat v řízení ve fázi národní před určenými národními úřady. Jejich úkolem je dokončit řízení o přihlášce, tzn. udělit národní patent či přihlášku zamítnout. Při tom postupují národní úřady v souladu s národními právními předpisy a uplatňují i svá kriteria patentovatelnosti. Přihlašovatel každému určenému úřadu dodá jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky, jakož i její překlad a zaplatí případný národní poplatek, a to nejpozději do 30 měsíců od data priority. Zákonodárství určeného státu však může stanovit tuto lhůtu delší.
Další možnost rozšíření užitného vzoru do zahraničí je na základě Evropské patentové úmluvy, v rámci které byl vytvořen systém umožňující získat na základě jediné přihlášky a jediného řízení patent buď v několika, nebo ve všech členských státech. Nejedná se ovšem o institut komunitárního práva. K vedení řízení a udělování patentů je příslušný Evropský patentový úřad v Mnichově.
Evropský patent není jednotný a nedílný, jde vlastně o jakýsi svazek národních patentů.
V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Po udělení evropského patentu musí jeho majitel provést tzv. validaci, tedy předložit překlad patentového spisu u příslušných národních úřadů. Maximální doba ochrany je stejně jako u národního patentu 20 let a ve výjimečných případech může být prodloužena (dodatková ochranná osvědčení).
Pokud jste již majitelem národního patentu či užitného vzoru, lze při jeho rozšíření do zahraničí formou evropského patentu využít práva přednosti z národní přihlášky, a to po dobu 12 měsíců od data podání první přihlášky.
Výmaz je možné provést na návrh kohokoliv po celou dobu platnosti užitného vzoru. Navrhovatel výmazu nemusí prokazovat právní zájem, pokud není návrh na výmaz podán po zániku užitného vzoru.
Důvody k výmazu stanovil § 17 zákona následovně:
Účinky výmazu jsou stejné, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku vůbec zapsán. Pokud se důvody výmazu netýkají celého užitného vzoru, ale pouze části, užitný vzor se vymaže jen částečně. Výmaz užitného vzoru z rejstříku lze provést i po zániku užitného vzoru, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
Náležitostem, které musí návrh na výmaz splňovat, se věnuje § 18 zákona.
Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení. Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá. Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.
Úřad vyzve majitele užitného vzoru, aby se k návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel užitného vzoru předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení. Nevyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku. Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.
Institut, který dává přihlašovateli možnost „odbočení“ ze své přihlášky vynálezu, která byla již dříve podána v České republice.
Úřad „odbočovateli“ přizná právo přednosti z původní přihlášky.
Podmínky „odbočení“ jsou stanoveny v § 10 zákona takto:
Požádal-li přihlašovatel již dříve v České republice o udělení patentu na stejné technické řešení, může při podání přihlášky požadovat přiznání data podání, popřípadě i právo přednosti, z této přihlášky vynálezu.
Úřad přizná přihlášce datum podání, popřípadě i právo přednosti, z původní přihlášky vynálezu, pokud bude přihláška podána nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejdéle však do deseti let od jejího podání. Přihlašovatel uplatňující toto právo je povinen ve lhůtě dvou měsíců od podání přihlášky předložit stejnopis přihlášky vynálezu, jejíhož data podání, popřípadě práva přednosti, se dovolává, jinak se k němu nepřihlíží. Zmeškání lhůt nelze prominout.
Institut tedy umožňuje přihlašovateli během řízení o přihlášce vynálezu okamžitě reagovat na vzniklé situace.
Podáním přihlášky užitného vzoru u Úřadu průmyslového vlastnictví vzniká přihlašovateli právo přednosti.
Toto právo, vyplývající z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel dle § 9 zákona uplatnit již v přihlášce průmyslového vlastnictví a současně musí uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy.
Na výzvu Úřadu ve lhůtě jím stanovené je přihlašovatel povinen toto právo prokázat; jinak se k němu nepřihlíží.
Řízení o přihlášce užitného vzoru probíhá na základě tak zvaného registračního principu – úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, ale nezkoumá jej z hlediska kritéria novosti a tvůrčí úrovně.
Pouze ty přihlášky, které zjevně nevyhovují podmínkám pro ochranu, budou v tomto stádiu vyřazeny. Jedná se zejména o přihlášky spadající do výluk z ochrany – uvedeny v kapitole „Předmět ochrany“.
Díky registračnímu principu dojde k zápisu přihlášky užitného vzoru do rejstříku velmi rychle – do dvou až tří měsíců od data podání – v tom se liší od řízení při podání patentové přihlášky.
Význam má především pro předměty, které jsou již připraveny k uvedení na trh – není třeba dlouhého čekání, jako je tomu při udělování patentu, pro technická řešení, která by neobstála v přísných kritériích pro vynález nebo pro rychlé zavedení výroby, která však nebude mít dlouhodobou perspektivu. Nevýhodou je křehkost monopolu užitného vzoru oproti patentu, postavení majitele je méně jisté.
Pokud bude přihláška užitného vzoru způsobilá k zápisu, Úřad vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku. Zápis bude následně oznámen ve Věstníku a poté se užitný vzor uloží ve studovně Úřadu, která je veřejně přístupná.
O ochranu užitného vzoru se žádá přihláškou podanou příslušnému Úřadu. Její náležitosti upravuje § 8 zákona.
Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.
Přihláška musí obsahovat:
V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru. Vyhotovení přihlášky musí odpovídat jednotné formě a požadavkům, které Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
Přihlášku je možné podat prostřednictvím pošty, faxem (v tomto případě musí být Úřadu do 5 ti dnů zaslán originál přihlášky) nebo osobně na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku není možné podat prostřednictvím emailu.
Právo duševního vlastnictví představuje složitou a širokou oblast a pro vyřizování konkrétních požadavků se vždy doporučuje poradit se s odborníky. Je třeba pamatovat na to, že především v případě patentů je znění popisu vynálezu důležité a určuje rozsah ochrany a skutečnou hodnotu duševního vlastnictví.
Úspora nákladů v podobě nevyhledání odborné rady se později může ukázat jako šetření na nepravém místě. Často je také třeba činit rozhodnutí, která mohou mít závažný obchodní a investiční dopad. Hlavní specializací advokátní a patentové kanceláře DANĚK & PARTNERS jsou právní služby v oblasti ochrany vynálezů technických řešení a zlepšovacích návrhů včetně řízení o udělení patentu, což zahrnuje patentové rešerše, přípravy, podání a řízení ve věci patentových přihlášek pro národní, regionální i mezinárodní úřady.
Naše společnost disponuje odborníky, kteří mají zkušenosti z mnoha různých oborů a mohou asistovat našim klientům v právní ochraně jejich intelektuálního vlastnictví. Poskytujeme komplexní právní služby v oblasti práva duševního vlastnictví, tedy zejména v právu patentovém, známkovém, designovém a rovněž v oblasti práva autorského a práva nekalosoutěžního. Kombinací znalostí techniky a právní problematiky poskytujeme pevnou a komplexní ochranu Vašich průmyslových práv a jsme schopni navrhnout další možnosti Vašeho podnikání. Naše kancelář sjednocuje oblasti vědy, podnikání a práva tak, aby mohla poskytnout hodnotné služby na profesionální úrovni.
Máme také zkušenosti s patentovou ochranou v zahraničí. Prostřednictvím široké sítě přidružených spolupracujících patentových a advokátních kanceláří po celém světě jsme schopni okamžitě zajistit potřeby a zájmy našich klientů i v mezinárodním měřítku. Zajišťujeme mezinárodní řízení o patentových přihláškách a právní ochranu patentů kdekoli na světě. Při poskytování našich služeb spolupracujeme rovněž s dalšími externími odborníky, zejména se soudními znalci, překladateli a daňovými poradci. Budeme s Vámi úzce spolupracovat na tvorbě optimální ochranné strategie Vašich práv v přijatelných cenových relacích. Tyto služby zahrnují poradenství a konzultace týkající se použití národního a mezinárodního průmyslového práva a zkušeností. Naše kancelář Vám pomůže v maximální zákonem stanovené míře zajistit výlučnou ochranu průmyslových práv a práv k duševnímu vlastnictví v naší republice i v zahraničí. Služby poskytujeme včeském, anglickém, ruském a německém jazyce pro českou i zahraniční klientelu.
Daněk & Partners, advokátní a patentová kancelář
Vynález s.r.o.