Přihláška užitného vzoru

O ochranu užitného vzoru se žádá přihláškou podanou příslušnému Úřadu. Její náležitosti upravuje § 8 zákona.

Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.

Přihláška musí obsahovat:

  • a) žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
  • b) popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
  • c) nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.

V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru. Vyhotovení přihlášky musí odpovídat jednotné formě a požadavkům, které Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Přihlášku je možné podat prostřednictvím pošty, faxem (v tomto případě musí být Úřadu do 5 ti dnů zaslán originál přihlášky) nebo osobně na podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku není možné podat prostřednictvím emailu.

Podmínky ochrany

Předmět ochrany musí vyhovět mimo jiné čtyřem kritériím ochrany. První kritérium jsme již vymezili v předchozím oddíle, je jím kritérium předmětu ochrany.

Druhým kritériem je kritérium novosti.

Dle § 4 je technické řešení nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky pro účely tohoto zákona je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Třetím kritériem je kritérium tvůrčí úrovně.

Pro odpovídající tvůrčí úroveň se dle §1 zákona předpokládá, že přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. Míru této odborné dovednosti zákon nevykládá. Jako nezpůsobilá k ochraně můžeme brát ta řešení, představující pouhou změnu materiálu, aniž bychom našli jeho nové vlastnosti. Dále pak řešení, která jsou známá blízkým oborům techniky – účinky těchto řešení se považují za pouhé odborné dovednosti.

Čtvrtým kritériem je kritérium průmyslové využitelnosti.

Podle §5 zákona je technické řešení průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany jsou dle § 1 zákona technická řešení, která jsou

  • 1) nová,
  • 2) přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou
  • 3) průmyslově využitelná.

Následující paragraf téhož zákona negativně vymezuje ta řešení, která se pro účely ochrany vylučují.

Jsou jimi:

  • a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • b) pouhé vnější úpravy výrobků,
  • c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • d) programy počítačů,
  • e) pouhé uvedení informace.

Dále podle § 3 zákona užitnými vzory nelze chránit:

  • a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Původcem užitného vzoru může být pouze osoba fyzická či její právní nástupce – osoba fyzická nebo osoba právnická. Za původce je považován ten, který užitný vzor vytvořil vlastní tvořivou prací – z tohoto důvodu se jím nemůže stát právnická osoba.

Původci na ochranu užitného vzoru vzniká několik práv – právo na původcovství, právo přihlásit užitný vzor k ochraně a právo převodu přihlášky na jinou osobu. Původců může být více – vztahy mezi nimi se řídí ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví.

K historii užitného vzoru

Institut právní ochrany užitných vzorů je znám již od roku 1891, kdy byl v Německu přijat první zákon o užitných vzorech. Důvodem k přijetí byla skutečnost, že ani jeden z do této doby přijatých zákonů, tj. zákon o vzorech a modelech z roku 1876 a patentový zákon z roku 1877, dostatečně nepokrýval potřeby tehdejší ekonomiky.

Délka praxe s tímto institutem v Československu a následně České republice přesahuje období dvaceti let. Užitný vzor se stal významným nástrojem na poli ochrany technických řešení. Přijetí patentového zákona roku 1990 znamenalo přechod k tržní ekonomice také v oblasti průmyslových práv. Postupným přijetím dalších zákonů upravujících tuto problematiku se systém průmyslových práv stal rovnocenným se systémem v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou.

Samotná právní úprava užitných vzorů je zakotvena v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, dále jen zákon. Tento zákon odkazuje v mnohých svých ustanoveních na zákon patentový.

Právní předpisy

Národní:

Zákony

  • Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění
  • Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění
  • Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, v platném znění
  • Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
  • Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v platném znění
  • Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
  • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění
  • Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích, v platném znění
  • Obchodní tajemství a know-how § 504 a §1730  zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Nekalá soutěž § 2976-2990 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

Vyhlášky

Evropské:

Mezinárodní:

Patentové úřady

Úřad průmyslového vlastnictví ČR
http://www.upv.cz

Úřad průmyslového vlastnictví SR
http://www.upv.sk

Evropský patentový úřad (EPO)
http://www.epo.org

Mezinárodní úřad (WIPO)
http://www.wipo.int

Euroasijský patentový úřad (EAPO)
http://www.eapo.org/index_eng.html

Africké organizace duševního vlastnictví (OAPI a ARIPO)
http://www.oapi.int/

http://www.aripo.org/

Další zahraniční patentové úřady
http://upv.cz/cs/uzitecne-odkazy/instituce/zahranicni/zahranicni-patentove-a-znamkove-urady.html

Služby patentového zástupce

Právo duševního vlastnictví představuje složitou a širokou oblast a pro vyřizování konkrétních požadavků se vždy doporučuje poradit se s odborníky. Je třeba pamatovat na to, že především v případě patentů je znění popisu vynálezu důležité a určuje rozsah ochrany a skutečnou hodnotu duševního vlastnictví.

Úspora nákladů v podobě nevyhledání odborné rady se později může ukázat jako šetření na nepravém místě. Často je také třeba činit rozhodnutí, která mohou mít závažný obchodní a investiční dopad. Hlavní specializací advokátní a patentové kanceláře DANĚK & PARTNERS jsou právní služby v oblasti ochrany vynálezů technických řešení a zlepšovacích návrhů včetně řízení o udělení patentu, což zahrnuje patentové rešerše, přípravy, podání a řízení ve věci patentových přihlášek pro národní, regionální i mezinárodní úřady.

Naše společnost disponuje odborníky, kteří mají zkušenosti z mnoha různých oborů a mohou asistovat našim klientům v právní ochraně jejich intelektuálního vlastnictví. Poskytujeme komplexní právní služby v oblasti práva duševního vlastnictví, tedy zejména v právu patentovém, známkovém, designovém a rovněž v oblasti práva autorského a práva nekalosoutěžního. Kombinací znalostí techniky a právní problematiky poskytujeme pevnou a komplexní ochranu Vašich průmyslových práv a jsme schopni navrhnout další možnosti Vašeho podnikání. Naše kancelář sjednocuje oblasti vědy, podnikání a práva tak, aby mohla poskytnout hodnotné služby na profesionální úrovni.

Máme také zkušenosti s patentovou ochranou v zahraničí. Prostřednictvím široké sítě přidružených spolupracujících patentových a advokátních kanceláří po celém světě jsme schopni okamžitě zajistit potřeby a zájmy našich klientů i v mezinárodním měřítku. Zajišťujeme mezinárodní řízení o patentových přihláškách a právní ochranu patentů kdekoli na světě.  Při poskytování našich služeb spolupracujeme rovněž s dalšími externími odborníky, zejména se soudními znalci, překladateli a daňovými poradci. Budeme s Vámi úzce spolupracovat na tvorbě optimální ochranné strategie Vašich práv v přijatelných cenových relacích. Tyto služby zahrnují poradenství a konzultace týkající se použití národního a mezinárodního průmyslového práva a zkušeností. Naše kancelář Vám pomůže v maximální zákonem stanovené míře zajistit výlučnou ochranu průmyslových práv a práv k duševnímu vlastnictví v naší republice i v zahraničí. Služby poskytujeme včeském, anglickém, ruském a německém jazyce pro českou i zahraniční klientelu.


Daněk & Partners, advokátní a patentová kancelář

Vynález s.r.o.

Česká obchodní inspekce

Česká obchodní inspekce je orgán státní správy, který je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Při prosazování práv z průmyslového vlastnictví a duševního vlastnictví hraje nemalou roli. Její činnost je zaměřena na kontrolu fyzických i právnických osob, které prodávají nebo dodávají výrobky a zboží na trh dané země nebo na tomto trhu poskytují služby nebo vyvíjejí odbornou činnost. Kontroluje zejména jakost výrobků nebo služeb, dodržování různých podmínek, a zda nedochází ke klamání spotřebitele.

Inspektoři mají poměrně rozsáhlé pravomoci, mohou ověřovat totožnost kontrolovaných osob, vyžadovat potřebné doklady, odebírat vzorky k jejich dalšímu posuzování apod. Inspektoři rovněž mohou na základě provedené kontroly zakázat takovou činnost, která neodpovídá daným požadavkům a mohou uložit pokutu až do výše 5 000 korun (ředitel inspektorátu až do výše 50 tisíc korun). Ředitel může, kromě pokuty nebo zabrání či propadnutí věci, rozhodnout o jejich zničení. Náklady na zničení potom hradí kontrolovaná osoba, která tyto výrobky nabízela, prodávala nebo skladovala. Při opakovaném porušení může kontrolované osobě udělit pokutu až do dvou milionů.

Prosazování práv na hranicích

Aby se zabránilo dovozu zboží porušujícího patenty, mají jejich majitelé v některých státech právo domáhat se svých nároků i na hranicích pomocí celních orgánů. Práva majitelů průmyslových práv, tedy nejen patentů, byla u nás značně posílena v roce 1999, kdy byl vydán zákon o opatření týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.

Zjednodušeně se tomuto zákonu č. 191/1999 Sb. říká „zákon o opatřeních na hranicích“. Vydáním tohoto zákona rovněž Česká republika splnila část svých závazků, ke kterým se zavázala při vstupu do Evropské unie. Od této doby jsou jasně stanoveny podmínky, za kterých celní úřad přijímá opatření, má-li důvodné podezření, že se jedná o padělek nebo nedovolenou napodobeninu. Celní úřad může také nařídit zničení nebo jiné znehodnocení takového zboží, které bylo soudem uznáno za napodobeninu.

Vymáhání práv dle trestního zákoníku

Porušování práva z průmyslového vzoru, které lze označit za trestný čin, lze vymáhat v trestním řízení na základě ustanovení § 269 Porušení chráněných průmyslových práv, zákona č. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jež stanoví:

Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a)     vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b)     získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c)     dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

Odnětím svobody na 3 léta až 8 let bude pachatel potrestán,

a)     získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b)     dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.